Jean-Marc Ayrault

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jean-Marc Ayrault
20. premiér Francie
(168. předseda vlády Francie)
Ve funkci:
17. května 2012 – 1. dubna 2014
PrezidentFrançois Hollande
PředchůdceFrançois Fillon
NástupceManuel Valls
Stranická příslušnost
ČlenstvíSocialistická strana

Narození25. ledna 1950 (74 let)
Maulévrier
ChoťBrigitte Ayrault
Alma materUniversité de Nantes
Juliova–Maxmiliánova univerzita ve Würzburku
Profesepolitik
Náboženstvíkatolicismus
Oceněnívelkostuha Řádu vycházejícího slunce (2017)
rytíř velkokříže Řádu za zásluhy o Italskou republiku
velkokříž Národního řádu za zásluhy
Webová stránkajmayrault.fr
CommonsJean-Marc Ayrault
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jean-Marc Ayrault (* 25. leden 1950 Maulévrier) je francouzský politik, předseda vlády ve funkci od 16. května 2012 do 1. dubna 2014. Dne 31. března 2014 podal demisi, a vyvodil tak osobní zodpovědnost za porážku socialistů v obecních volbách.[1] Ve funkci jej nahradil ministr vnitra Manuel Valls.

Vzdělání[editovat | editovat zdroj]

Navštěvoval soukromou katolickou základní školu u sv. Josefa (école primaire catholique Saint-Joseph) v Maulévrier, poté v letech 1961-1968 Lycée Colbert. Později studoval němčinu na Univerzitě Nantes. V letech 1969-1970 strávil semestr na univerzitě ve Würzburgu v Bavorsku. Promoval v němčině v roce 1971 a v roce 1972 získal diplom absolventa pedagogiky.

Od roku 1973, kdy byl zvolen do Národního shromáždění, působil až do roku 1986 jako učitel německého jazyka.

Politická kariéra[editovat | editovat zdroj]

V letech 1989-2012 byl starostou města Nantes. Vedl také francouzskou socialistickou stranu v Národním shromáždění v letech 1997-2012. Od 16. května 2012 do 1. dubna 2014 byl premiérem Francie.

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Jean-Marc Ayrault a jeho manželka Brigitte Ayrault

Jean-Marc Ayrault je ženatý, s manželkou Brigitte má dvě děti.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Francouzský premiér Arnault podal demisi, nahradí jej Manuel Valls. Lidovky.cz [online]. 2014-3-31. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]