Jestřáb chilský
 Jestřáb chilský | |
|---|---|
 Jestřáb chilský | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | dravci (Accipitriformes) |
| Čeleď | jestřábovití (Accipitridae) |
| Rod | jestřáb (Accipiter) |
| Binomické jméno | |
| Spizaetus isidori Philippi & Landbeck, 1864 | |
 Areál rozšíření (zeleně) | |
| Synonyma | |
Oroaetus isidori | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jestřáb chilský (Accipiter chilensis) je druh lesního jestřába, který se vyskytuje na jižním cípu Jižní Ameriky.
Systematika[editovat | editovat zdroj]
Druh poprvé popsala dvojice německých ornitologů Rodolfo Amando Philippi a Christian Ludwig Landbeck v roce 1864 jako Accipiter chilensis.[1]
Ještě donedávna byl jestřáb chilský považován za konspecifický k jestřábu neotropoickému (Accipiter bicolor), se kterým je úzce příbuzný, avšak na základě zbarvení opeření, vokalizace a jiného typu stanoviště je nyní považován za samostatný druh.[2][3][4]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Samice jsou větší než samci. Jestřáb chilský má tmavě šedý hřbet s tmavými pruhy přes letky. Spodní strana letek je bělavá s širokými černými pruhy. Spodní partie jsou narezavělé až šedé, často se skořicovočervenými pruhy přes hruď. Mohutní spodní krovky ocasní jsou bílé. Ocas je šedý se širokými černými příčnými pruhy. Žluté nohy mají dlouhé prsty, zobák je černý s namodralým kořenem. Ozobí a neopeřený oční kroužek jsou žluté. Duhovky jsou žluté, oranžové nebo červené.[5]
Výskyt[editovat | editovat zdroj]
Jestřáb chilský se vyskytuje na jihu Jižní Ameriky v jihozápadní Argentině a jižním Chile. Obývá zalesněné oblasti od mořské hladiny do hranice lesa v maximální výšce 1700 m n. m.[5]
Biologie a ekologie[editovat | editovat zdroj]
V andském pabukovém (Nothofagus sp.) lese severní Patagonie v době hnízdění se jestřábi chilští živili prakticky jen jinými ptáky, kteří tvořili 97,8 % složky jejich jídelníčku. K nejčastěji loveným ptákům patřili menší pěvci, jako je drozd falklandský (Turdus falcklandii), elenie bělokorunkatá (Elaenia albiceps), čížek vousatý (Carduelis barbata), tyranovec rudooký (Xolmis pyrope) nebo hrnčiřík ostnoocasý (Aphrastura spinicauda). Zbývající část potravy tvořili hlodavci a hmyz.[6] Vedle zmíněných typů kořisti může občas ulovit i plaza.[7]
Zahnizďuje v suchých měsících od pozdního září do poloviny prosince, tedy od počátku jara do konce léta. Oválné hnízdo z chrastí si staví vysoko v korunách stromů. Samice snáší 2–3, někdy až 4 bílá vejce. Samice inkubuje kolem jednoho měsíce za sporadického přispění samce. Potravu ptáčatům shání samec, který ji sice donáší na hnízdo, avšak ptáčatům ji většinou předává samice. K výletu z hnízda dochází asi po měsíci.[5]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ PHILIPPI, R. A.; LANDBECK, L. Beiträge zur Ornithologie Chiles. Archiv für Naturgeschichte [online]. 1864. Roč. 30, čís. 41. Dostupné online. (německy)
- ↑ Field guide to the birds of Chile: including the Antarctic peninsula, the Falkland islands and South Georgia. Příprava vydání Alvaro Jaramillo, Peter Burke. Reprinted. vyd. London: Helm 240 s. (Helm field guides). ISBN 978-0-7136-4688-7. (anglicky)
- ↑ Hoatzin, New World vultures, Secretarybird, raptors. www.worldbirdnames.org [online]. IOC World Bird List v14.1 [cit. 2024-05-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ PEARMAN, Mark; ARETA, Juan Ignacio. Birds of Argentina and the South-west Atlantic. Tucson, AZ, U.S.A.: Princeton University Press, 2021. (anglicky)
- ↑ a b c RIVAS-FUENZALIDA, Tomás; BURGOS-ANDRADE, Katherine; GARCÍA, Álvaro. Chilean Hawk (Accipiter chilensis), version 3.0. Birds of the World. 2024. Dostupné online [cit. 2024-05-14]. ISSN 2771-3105. DOI 10.2173/bow.bichaw4.03species_shared.bow.project_name. (anglicky)
- ↑ ROJAS, Ricardo a. Figueroa; ORELLANA, Sergio Alvarado; STAPPUNG, Soraya Corales. PREY OF BREEDING CHILEAN HAWKS (ACCIPITER CHILENSIS) IN AN ANDEAN NOTHOFAGUS FOREST IN NORTHERN PATAGONIA. The Wilson Bulletin. 2004-12, roč. 116, čís. 4, s. 347–351. Dostupné online [cit. 2024-05-14]. ISSN 0043-5643. DOI 10.1676/04-022.
- ↑ FIGUEROA ROJAS, Ricardo A.; ORELLANA, Sergio A.; BRAVO VIVANCO, Carlos. Prey characteristics of the chilean hawk (Accipiter chilensis) in the southern temperate forest. El Hornero. 2004-12, roč. 019, čís. 02. Dostupné online [cit. 2024-05-14]. ISSN 1850-4884.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu jestřáb chilský na Wikimedia Commons 
Taxon Accipiter chilensis ve Wikidruzích
