Kostel svaté Anny (Verneřice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kostel svaté Anny
ve Verneřicích
Kostel sv. Anny ve Verneřicích
Kostel sv. Anny ve Verneřicích
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajÚstecký
OkresDěčín
ObecVerneřice
Souřadnice
Map
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
Vikariátděčínský
FarnostVerneřice
Statusfarní kostel
Užíváníbližší informace:
o bohoslužbách
o Noci kostelů
Současný majitelfarnost Verneřice
Zasvěcenísvatá Anna
Architektonický popis
Stavební slohbaroko a rokoko
Výstavba18. století
Specifikace
Délka32,5 metrů
Šířka22 metrů
Umístění oltářena východ
Stavební materiálkámen, zdivo
Další informace
AdresaMírové náměstí
a ul. Českolipská, Verneřice
Oficiální webfarnost Verneřice
Kód památky22036/5-4050 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svaté Anny ve Verneřicích je římskokatolický farní kostel,[1] který se nachází v centru města Verneřice v okrese Děčín v Ústeckém kraji. Tato barokní, posléze rokokově upravená sakrální stavba je chráněná jako kulturní památka.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Původní kostel pochází ze 14. století, kdy byly Verneřice již připomínány jako farní ves. Roku 1384 je ve Verneřicích jmenovitě uváděn kostel svaté Anny. Z původní stavby se dochovaly snad obvodové zdi presbytáře a spodní část věže. Dochovaný svorník klenby v presbytáři datuje její vložení do roku 1484. Po povýšení Verneřic na město byl kostel zásadně rozšířen v goticko-renesančním slohu (zřejmě 1565),[3] další úpravy následovaly po požárech v letech 1709 a 1774,[4] kdy byl barokně a rokokově upraven.[3] Po roce 1945 pustl, jako jediný v širokém okolí byl v roce 1973 opraven, byly sem přemístěny části zařízení z demolovaných kostelů v Merbolticích, Valkeřicích a z poutního kostela Nejsvětější Trojice, který stál západně nad obcí na Božím vrchu (Gottesberg). V dalším období kostel opět začal chátrat. Proto bylo ve druhé dekádě 21. století započato s jeho rozsáhlou opravou.

Duchovní správci kostela jsou uvedeni na stránce: Římskokatolická farnost Verneřice.

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Průčelí kostela směřující do náměstí

Jedná se o obdélnou stavbu. Má trojboce uzavřený pozdně gotický presbytář, obdélnou sakristii po jižní straně a hranolovou věž po severní straně. Západní průčelí má tři osy. Průčelí je se středním rizalitem, na kterém jsou dvě dvojice pilastrů a obdélný portál s rozeklaným štítem. Čela bočních lidí jsou s lizénovými rámci, obdélnými portály a čtyřlistými okny. Štít je křídlový s pilastry a s nikou se sochou sv. Josefa ve volutovém rámci. V segmentovém nástavci je letopočet 1711. Boční fasády jsou s lizénovými rámci a mají okna segmentově zaklenutá. Boční lodi jsou v přízemí čtyřlistá a v patře jsou převýšená polokruhová. V ose mají boční lodi obdélné portály. Presbytář má odstupněné opěrné pilíře a hrotitá okna. Ve východní stěně po severní straně závěru je obdélné okénko s letopočtem 1656 a s pozdně gotickým nástavcem s křížkem. Hranolová věž je dvakrát odstupněná. V přízemí je pravoúhlý portálek. V patře se nacházejí malá obdélná okna, z nichž jedno je se zkosenými hranami. Ve 2. patře jsou velká polokruhově zakončená okna. Na věži je osmiboká cibulovitá báň.[4]

Presbytář kostela je sklenut jedním polem hvězdové klenby a jedním polem třídílné paprsčité klenby s přetínanými žebry[3] a konzolami. Po jižní straně je pravoúhlý portálek vedoucí do sakristie. Nad ním se nachází znak s rokokovým dekorem. Po severní straně v podvěží je úzká obdélná kaple, která je sklenutá valeně a otevřená do presbytáře velkým převýšeným polokruhovým obloukem. Nad kaplí se nachází oratoř. Ta je sklenutá síťovou klenbou s žebry sbíhajícími přímo do zdí a otevřená do presbytáře velkým segmentovým obloukem. Na poprsnici oratoře se nachází rakouský znak. Triumfální oblouk je vysoký, hrotitý a na čelní stěně lodi kolem něho je štukový dekor.[4] Trojlodí je kryto novými dřevěnými stropy.[3] Boční lodi a tribuny nad nimi jsou otevřeny segmentovými oblouky na pilířích. Na pilířích jsou pilastry nesoucí vysoké kladí. Nad ním je štukový rokokový dekor, zřejmě pseudorokokové ornamentální malby a polokruhová okna. Kruchtakonvexně prohnutou střední část. Podkruchtí a boční lodi mají valenou klenbu s lunetami. Okna mají čtyři listy. Sakristie je obdélná a má plochý strop.[4]

Zařízení[editovat | editovat zdroj]

Údaje z roku 1978 udávají, že hlavní oltář je pseudobarokní. Je na něm obraz sv. Anny z 19. století a sochy sv. Jiří a sv. Ondřeje. V kostele jsou pseudorokokové boční oltáře zasvěcené Panně Marii a sv. Janu Nepomuckému. Kazatelna, rokokové lavice a varhany pocházejí ze 2. poloviny 18. století. V kostele jsou barokní sochy sv. Petra a sv. Pavla, sv. Barbory a sv. Apoleny.[4]

Okolí kostela[editovat | editovat zdroj]

Původní fara vyhořela v roce 1774 a následně byla obnovena. Jedná se o obdélnou patrovou stavbu. Místnosti v přízemí fary jsou sklenuty valenou klenbou s lunetami. V patře fary jsou stropy se štukovými rámci. Schodiště má plochou valenou a křížovou klenbu. Na náměstí se nachází kašna s barokní sochou sv. Floriána. Po obou stranách kašny je sloupořadí s dórskými sloupy z 1. poloviny 19. století. Před obcí je mariánský pomníček z 19. století. Jedná se o kamenný, hranolový pomníček s vpadlým plochým polem, štítkem a akroteriemi. Kříž z 19. století je litý a stojí na kamenném podstavci.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 206. 
  2. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-29]. Identifikátor záznamu 132964 : Kostel sv. Anny, Verneřice. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  3. a b c d DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 777 kostelů, klášterů a kaplí České republiky. Praha: Soukup & David, 2002. 308 s. ISBN 80-7011-708-7. S. 280. 
  4. a b c d e f POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech K/O, sv. II. Praha: Academia, 1978. 580 s. Kapitola Verneřice /Děčín/, s. 214–215. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]