Margaux Hemingway

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Margaux Hemingway
Rodné jménoMargot Louise Hemingway
Narození16. února 1954
Portland
Úmrtí1. července 1996 (ve věku 42 let)
Santa Monica
Příčina úmrtípředávkování barbituráty
Alma materCatlin Gabel School
Povoláníherečka, modelka, filmová herečka a televizní herečka
RodičeJack Hemingway a Byra Louise Whittlesey
PříbuzníMariel Hemingway (sourozenec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Margaux Louise Hemingway, rozená Margot Louise Hemingway (16. února 1954 Portland1. července 1996) byla americká modelka a herečka. V sedmdesátých letech 20. století se stala úspěšnou supermodelkou. Objevila na obálkách časopisů jako Cosmopolitan, Elle, Harper's Bazaar, Vogue a Time. Byla vnučkou spisovatele Ernesta Hemingwaye. Celý život bojovala se závislostmi (alkohol, bulimie, deprese). Trpěla poruchou čtení a také jí byla diagnostikována epilepsie. V roce 1996 spáchala sebevraždu předávkováním drogami.[1]

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Margot Louise Hemingway se narodila jako prostřední ze tří dcer. Jejím otcem byl Jack Hemingway, nejstarší syn Ernesta Hemingwaye. Když zjistila, že byla pojmenována po víně Château Margaux, které rodiče pili té noci, kdy byla počata, nechala si změnit jméno z „Margot“ na „Margaux“. Sestra Mariel Hemingway se stala herečkou. Starší sestru Joan, známou pod přezdívanou „Muffet“, trápila schizofrenie.[2]

Rodina se s malými dcerami přestěhovala na Kubu, kde žil dědeček Ernest Hemingway. Po čase se vrátili do San Francisca a později se přestěhovali do Idaha, kde žili na farmě v Ketchumu. O jejich dětství napsala knihu Neviditelná dívka (Portál, 2016) nejmladší ze sester Mariel Hemingway. Popsala dětství a mládí dívek ve slavné rodině nadaných lidí, v jejichž životech se objevovaly deprese, alkoholismus i sebevraždy jako důsledek nemocí (schizofrenie, rakovina atd.)[3]

Margaux měla ráda lyžování a lákalo ji dobrodružství.[4] Během studia na „Catlin Gabel School“ v Portlandu se přestěhovala do New Yorku, kde se věnovala modelingu. Již během dospívání se potýkala s poruchou příjmu potravy a epilepsií. Záhy se u ní projevily deprese a začala být závislá na alkoholu a lécích. S jejím svolením byl pořízen videozáznam terapeutického sezení, který souvisel s její bulimií a byl odvysílán v televizi. V posledním desetiletí dvacátého století uvedla, že byla v dětství sexuálně zneužívána otcem. V roce 2013 její mladší sestra Mariel Hemingway v dokumentu Running from Crazy uvedla, že obě její sestry byli otcem sexuálně zneužívány.[5]

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Modelka (1972–1975)[editovat | editovat zdroj]

Margaux Hemingway, 1976

Vysoká a pozoruhodná dívka se objevila v módním světě v roce 1974. Záhy se stala úspěšnou modelkou. Uzavřela například smlouvu na milion dolarů s „Domem Fabergé“ jako tvář parfému Babe. [6] Byla první modelkou, která podepsala milionovou zakázku.[4] Často se objevovala na obálkách módních časopisů Cosmopolitan, Elle, Harper's Bazaar, Vogue a Time, který ji v červnu roku 1975 označil za „New York's New Supermodel“.[7] Na vrcholu své modelingové kariéry v sedmdesátých letech 20. století patřila mezi pravidelné návštěvníky klubu „Studio 54“ v New Yorku. Pohybovala se ve společnosti známých osobností jako byli Halston, Bianca Jagger, Liza Minnelliová, Grace Jones nebo Andy Warhol. Královně večírků a často ne střízlivé modelce se začala kariéra hroutit.[1]

Herečka (1976–1996)[editovat | editovat zdroj]

Cary Grant a Margaux Hemingway, 1976

Se svou sestrou Mariel, které bylo tehdy čtrnáct let, debutovala v roce 1976 snímkem Rtěnka[8] po boku Anne Bancroftové. Hrála roli modelky, kterou terorizoval násilník. Filmoví kritici její herecký výkon nechválili. Dobré jméno herečce nevylepšil ani italsko-brazilský filmový horor Ryba zabiják (1979), ani komedie They call me Bruce? (1982). Poté hrála vedlejší role v několika dalších „béčkových“ filmech.[1]

Po nehodě na lyžích v roce 1984 značně přibrala (35 kg). Po měsíčním pobytu na klinice Betty Fordové[9] se v roce 1988 rozhodla vrátit do filmového průmyslu. Vyprávěla svůj příběh časopisu People Magazine. Hrála ve francouzském filmu La messe en si mineur (1990). Objevila se také v časopise Playboy. V malých rolích se objevila ve filmech Inner Sanctum (1991), Love is Like That (1992) nebo Deadly Rivals (1993).[10][11]

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Margaux Hemingway a Eduardo Montes-Bradley, 1991

Provdala se v roce 1975 za Errola Wetsona. Manželství skončilo rozvodem během tří let. Během roku 1979 se provdala za venezuelského režiséra Bernarda Fouchera. Jejich vztah skončil rozvodem v roce 1985.[10] V roce 1987 před nástupem do léčebny se seznámila s obchodníkem Stuartem Sundlunem. Po návratu s přítelem bydleli na Manhattanu. Běhala, věnovala se józe a malování. Také se začala věnovat spiritualitě. V roce 1994 podnikla cestu do Indie, kde strávila dva měsíce. Se Stuartem Sundlunem se rozešla počátkem devadesátých let 20. století.

Stejně jako dědeček trpěla záchvaty deprese. Jeden z nich ji přivedl koncem roku 1994 do psychiatrické léčebny v Idahu. Většinu svého života si nerozuměla s matkou. Usmířili se v roce 1988, když matka umírala na rakovinu. Napjaté vztahy měla i se sestrou Mariel Hemingway.[11]

Během roku 1995 žila osaměle, bez rodiny nebo blízkého přítele. Stýkala se pouze s několika známými. Dne 1. července 1996 byla nalezena mrtvá ve svém bytě v Santa Monice. Byla pohřbena 6. července 1995 na hřbitově v Ketchumu, stejně jako Ernest Hemingway.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Margaux Hemingway na anglické Wikipedii.

  1. a b c Margaux Hemingway. ČSFD.cz [online]. [cit. 2024-05-11]. Dostupné online. 
  2. FORTINI, Amanda. The Importance of Not Being Ernest. The New York Times. 2013-10-24. Dostupné online [cit. 2024-05-12]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  3. Neviditelná dívka. obchod.portal.cz [online]. [cit. 2024-05-12]. Dostupné online. 
  4. a b What Killed Margaux Hemingway?. www.psychologytoday.com [online]. [cit. 2024-05-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Mariel Hemingway opens up about suicide, molestation and her familys curse in Running from Crazy. web.archive.org [online]. 2015-02-16 [cit. 2024-05-12]. Dostupné online. 
  6. FONSECA, Nicholas. Papa's Little Girl. Entertainment Weekly. June 29, 2001. Dostupné online [cit. 2021-02-03]. 
  7. Margaux Hemingway. web.archive.org [online]. 2015-09-06 [cit. 2024-05-12]. Dostupné online. 
  8. HENDERSON, Eric. Review: Lipstick. Slant Magazine [online]. 2003-10-12 [cit. 2024-05-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Betty Ford Center: Drug Rehab in Rancho Mirage. www.hazeldenbettyford.org [online]. [cit. 2024-05-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. a b Životopis Margaux Hemingwaye. cs.celeb-true.com [online]. [cit. 2024-05-13]. Dostupné online. 
  11. a b A Life Eclipsed. Peoplemag [online]. [cit. 2024-05-13]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]