Provázející učitel

Provázející učitel (označovaný také fakultní, cvičný učitel či mentor) je zkušený učitel, u kterého praktikuje student učitelství. Je tedy vzdělavatelem budoucích učitelů. Ve škole, kde provázející učitel sám působí jako učitel, poskytuje studentovi na povinné praxi během studia podporu, spolupracuje s ním při přípravě a plánování výuky, při její realizaci i při jejím vyhodnocování a reflexi.

Role provázejících učitelů a jejich spolupráce se studenty je důležitá pro efektivitu a kvalitu učitelské praxe. Tato spolupráce může ovlivnit úspěšnost studenta jakožto začínajícího učitele při vstupu do profese, a má tak navíc potenciál snižovat počet předčasných odchodů začínajících učitelů ze školství.

Provázející učitel se liší od uvádějícího učitele. Uvádějící učitel spolupracuje s již kvalifikovaným učitelem při jeho vstupu do profese. Průběžně a pravidelně hodnotí s novým učitelem jeho pedagogickou činnost, metodicky jej vede a seznamuje s podmínkami provozu konkrétní školy a její dokumentací. Provázející učitel spolupracuje se studenty učitelství již během jejich studia. Ač jsou tyto role odlišné, úzce spolu souvisejí.

Činnost provázejícího učitele ovlivňuje připravenost učitele na profesi ještě před tím, než nastoupí do školy a dostane přiděleného uvádějícího učitele, který mu usnadňuje vstup do nového zaměstnání. Kvalitní spolupráce s provázejícím učitelem během studia a následně uvádějícím učitelem v profesi tak může mít významný vliv na připravenost učitele a jeho setrvání v profesi. V ideálním případě tedy učitel na začátku své kariéry postupně spolupracuje s oběma typy učitelů, tedy s provázejícím i uvádějícím.

Činnost provázejícího učitele

Učitelská příprava se skládá z učitelské propedeutiky, oborové složky s didaktikou, závěrečné práce a učitelské praxe. První tři složky jsou zajištěny vysokoškolskými vzdělavateli. Provázející učitel se věnuje studentům ve čtvrté složce učitelské přípravy - na praxi. Pomáhá studentům překonat bariéru mezi teoretickými znalostmi a učením ve třídě.

Provázející učitel kromě své přímé pedagogické činnosti poskytuje studentovi na praxi přiměřenou odbornou, organizačně technickou a metodickou podporu. Plánuje  se studentem výuku, reflektuje se studentem odučené hodiny, přibližuje mu školní prostředí a roli učitele. Zároveň je provázející učitel často jediným praktikem, se kterým se student v průběhu své pregraduální přípravy setká. Má proto na profesní vývoj studenta učitelství a kvalitu praxe zásadní vliv. Provázející učitel je spjat se vstupem studenta učitelství do prostředí školy a ustavení role studenta ve školní třídě, čímž může ovlivnit jak vnímání nové role samotným studentem, tak podobu jeho budoucí výuky.

Pro integraci praktické a teoretické části učitelské přípravy ve smysluplný celek je zároveň důležitá spolupráce mezi provázejícím a vysokoškolským vzdělavatelem. Realizovat ji lze například skrze tripartitní setkávání, jejichž cílem je společné vyhodnocování posunu studenta.

Legislativní ukotvení

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy na podzim roku 2021 společně s fakultami připravujícími učitele podepsalo Memorandum o podpoře reformy přípravy učitelů v ČR. Memorandum popisuje důležitost provázejících učitelů a spolupráce mezi fakultami a fakultními školami. V rámci memoranda si MŠMT dalo za cíl připravit financování kvalitních praxí s provázejícími učiteli a zakotvit tuto pozici v legislativě nebo v oficiálním standardu.

Zákon o pedagogických pracovnících

Legislativní ukotvení provázejícího učitele MŠMT v únoru 2022 navrhlo v předložené novele zákona č. 563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících. Novela zákona byla schválena Parlamentem ČR a podepsána prezidentem republiky v červnu 2023. [1]

Novela v zákoně ukotvuje pozici provázejícího učitele, který metodicky vede žáka nebo studenta, případně účastníka doplňujícího pedagogického studia pro učitele 2. st. ZŠ a SŠ v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, připravujícího se v rámci praxe na výkon povolání učitele. Zákon nově definuje jeho činnost a stanovuje předpoklady pro výkon této role včetně praxe spočívající ve výkonu přímé pedagogické činnosti v délce 5 let. [2]

Školský zákon

V návaznosti na legislativní ukotvení pozice MŠMT v březnu 2023 předložilo vládě k projednání návrh novely zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). V rámci novely zákona je předkládán záměr systematické podpory provázejících učitelů. Navrhovaná podpora má mít zásadní vliv na kvalitu praxí budoucích učitelů v souladu s probíhající reformou přípravy učitelů.

Navrhované změny mají vést k tomu, že provázející učitelé budou vykonávat specializovanou činnost spočívající v mentorské podpoře při praxi žáků a studentů oborů a studijních programů v oblasti učitelství v MŠ, ZŠ, SŠ (případně účastníků doplňujícího pedagogického studia). Podmínkou má být dohoda mezi institucí připravující učitele a školou, ve které bude praxe vykonávána.

Za výkon své specializované činnosti při splnění podmínek v plánované novele vyhlášky č. 317/2005 Sb., tj. ve stanoveném minimálním rozsahu 60 hodin za školní rok a při absolvování specializačního studia, bude provázející učitel odměněn příplatkem dle § 133 zákoníku práce (ve výši 1000 až 2000 Kč měsíčně). Výdaje na specializační příplatky pro provázející učitele a související administrativu budou škole poukázány pomocí nového normativu.[3]

Předpokládá se i novela nařízení vlády č. 75/2005 Sb., která stanoví snížený rozsah přímé pedagogické činnosti při výkonu této specializované činnosti ve větším rozsahu. Výkon role provázejícího učitele se tak bude odehrávat v rámci úvazku učitele na jeho škole jako součást jeho nepřímé pedagogické činnosti. Účinnost změn týkajících se pedagogických praxí se navrhuje k 1. lednu 2026, jejich zavedení do systému bude v první fázi realizováno formou pokusného ověřování od září 2023.[4]

Pokusné ověřování systému podpory provázejících učitelů na MŠMT

MŠMT od září 2023 spouští pokusné ověřování Systému podpory provázejících učitelů. Toto pokusné ověřování má cíl realizovat, ověřit a vyhodnotit podporu provázejících učitelů, kteří vedou studenty učitelství na pedagogických praxích. Bude probíhat v letech 2023–2025 a přihlašovat se do něj mohou mateřské, základní a střední školy zřizované obcí či krajem, které mají sjednanou spolupráci na zajišťování pedagogických praxí s některou z fakult připravujících učitele, případně s vyšší odbornou školou nebo střední pedagogickou školou připravující učitele a učitelky mateřských škol. V rámci pokusného ověřování získají provázející učitelé vzdělávání, metodickou podporu a finanční ohodnocení za svou činnost.

Kompetenční rámec provázejícího učitele

Expertní tým vzdělavatelů budoucích učitelů v rámci vzdělávacího programu pro provázející učitele ve školním roce 2019/2020 vytvořil kompetenční rámec provázejícího učitele. Tvorby kompetenčního rámce se účastnilo 29 provázejících učitelů zapojených do vzdělávání studentů učitelství v rámci studijního programu realizovaného organizací Učitel naživo.

Hlavním smyslem Kompetenčního rámce provázejícího učitele podle tvůrců je:

1. podpořit ty, kteří vstupují do role provázejícího učitele;
2. nabídnout učitelům nástroj, který mohou využít k sebehodnocení a dalšímu rozvoji v roli provázejícího učitele;
3. představit svou zkušenost s budováním vztahu mezi provázejícím učitelem, studentem učitelství a jeho průvodcem (vysokoškolským vzdělavatelem).

Kompetenční rámec provázejícího učitele je volně dostupný online v rámci publikace Učíme se navzájem, stejně jako kartičky pro provázející učitele.

Provázející učitelé v ČR

V ČR působí okolo 3 000 provázejících učitelů. Provázející učitelé působí typicky na mateřských, základních a středních školách. Tam, kde probíhá praxe, tj. praktické vyučování na střední škole podle § 65 školského zákona, odborná praxe na vyšší odborné škole dle § 96 školského zákona a praxe, která je součástí studijního programu vysoké školy dle § 44 zákona o vysokých školách a která naplňuje požadavky na realizaci praxe podle části druhé přílohy nařízení vlády o standardech pro akreditace ve vysokém školství. Případně praxe doplňujícího pedagogického studia v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků.

Počet provázejících učitelů si každý školní rok určuje sama škola (její ředitel), na kterou dochází studenti učitelství na praxi. Stanovení činnosti a podpory provázejícího učitele je dosud ponecháno na každé fakultě a škole. Ačkoliv již Národní program rozvoje vzdělávání z roku 2001 zmiňuje nutnost vymezit vztahy mezi fakultami a fakultními školami, v roce 2023 chybí ujasnění koncepce jejich spolupráce. To se má změnit novelou školského zákona, která má vést k tomu, že provázející učitelé budou vykonávat specializovanou činnost spočívající v mentorské podpoře při praxi žáků a studentů oborů a studijních programů v oblasti učitelství v MŠ, ZŠ, SŠ (případně účastníků doplňujícího pedagogického studia). Podmínkou má být dohoda mezi institucí připravující učitele a školou, ve které bude praxe vykonávána. [5]

MŠMT od září 2023 spouští pokusné ověřování Systému podpory provázejících učitelů. Toto pokusné ověřování má cíl realizovat, ověřit a vyhodnotit podporu provázejících učitelů, kteří vedou studenty učitelství na pedagogických praxích. Bude probíhat v letech 2023–2025 a přihlašovat se do něj mohou mateřské, základní a střední školy zřizované obcí či krajem, které mají sjednanou spolupráci na zajišťování pedagogických praxí s některou z fakult připravujících učitele, případně s vyšší odbornou školou nebo střední pedagogickou školou připravující učitele a učitelky mateřských škol. V rámci pokusného ověřování získají provázející učitelé vzdělávání, metodickou podporu a finanční ohodnocení za svou činnost.

Zahraniční praxe

V mnoha evropských zemích je činnost provázejícího učitele považována za klíčový nástroj ve vzdělávání studentů učitelství. V rámci podpory provázejících učitelů v zahraničí nalezneme příklady praxe, které se týkají zejména vzdělání, systematické podpory či legislativního ukotvení provázejících učitelů.

Vzdělávací program rozvíjející mentorské a reflektivní schopnosti musí být provázejícími učiteli povinně absolvován například v Německu, Anglii, Rakousku a Finsku. Oficiální standard provázejícího učitele, který pomáhá učiteli zorientovat se ve své specifické roli, reflektovat ji a v konečném důsledku ji efektivně vykonávat, nalezneme v Anglii, Norsku, Rakousku či Německu. V Německu najdeme pozici provázejícího učitele jasně definovanou v legislativě.

Praxe ve vybraných zahraničních zemích

Anglie

V Anglii v rámci studia učitelství (PGCE) studenti absolvují praxi během tří semestrů. Provázející učitelé (mentoři) jsou dle Národních standardů pro mentory doslova „učitelé s odpovídající zkušeností“ (suitably–experienced teachers). Národní standardy pro mentory byly zavedeny v roce 2016 a zahrnují 4 okruhy: 1. Osobnostní kvality 2. Výuka 3. Profesionalita 4. Seberozvoj a práce v partnerství. Poskytovatelé učitelského výcviku (univerzitní či neuniverzitní poskytovatel) vyžadují, aby provázející učitelé prošli specializovaným přípravným výcvikem.

Estonsko

Praxe v Estonsku je na magisterském stupni zpravidla rozdělena do 4 semestrů, přičemž samotná výuka studenta učitelství probíhá ve 3. a 4. semestru za podpory provázejícího učitele (estonsky „praktika juhendaja“), který studenty provází praxemi. Vysoké školy svým provázejícím učitelům poskytují mentorský výcvik – existují 6denní a 2denní vzdělávací moduly pro provázející učitele. Obsahem vzdělávání jsou hlavně praktické základy pedagogického mentoringu, například jak pozorovat výuku a jak poskytovat zpětnou vazbu.

Finsko

Pedagogická praxe studentů učitelství ve Finsku zahrnuje samotnou výuku, diskuse, reflexe a seznamování se s úkoly a odpovědnostmi souvisejícími s různými situacemi, které se objevují v každodenním chodu škol. V oblasti studijní praxe probíhá spolupráce finských vysokoškolských vzdělavatelů s provázejícími učiteli. Vysokoškolští vzdělavatelé zajišťují podporu provázejícím učitelům a také se podílejí na reflexi praxe budoucích učitelů. Konkrétně zajišťují „zaučení“ provázejících učitelů, aby byli připraveni na svou roli.

Ve Finsku existuje také sdílený metodický materiál, který určuje, jak má praxe vypadat a co od provázejících učitelů fakulta očekává. Učitelé jsou povinni absolvovat speciální vzdělávání pro přípravu na roli provázejícího učitele. Primárním úkolem finských učitelů je učit děti ve své třídě, ale sekundárním a zcela automatickým úkolem je provázení studentů na praxi. Ačkoli je provázení chápáno jako součást práce učitele, dostávají za plnění role provázejícího učitele příplatek.

Německo

Provázející učitel/ka je v Německu většinou označován/a jako Mentor/Mentorin a studenta provází během praktického semestru (Praxissemester) v rámci studia učitelství. Co se týče činností a podpory provázejících učitelů, systém se liší v různých spolkových zemích.

Například v Hesensku je činnost provázejícího učitele a spolupráce mezi vysokou školou a provázejícím učitelem vymezená v legislativě v Zákoně o vzdělávání učitelů. Ve spolkové zemi Berlín se od roku 2016 učitelé systematicky připravují na roli provázejícího učitele 20hodinovým studiem nazývaným „Mentoring–Qualifizierung”. Z průběžné evaluace vyplývá, že 87 % provázejících učitelů uvádí, že se během tohoto studia naučilo techniky, které výrazně zlepšily jejich práci provázejícího učitele a 97 % provázejících učitelů potvrdilo, že jim studium pomohlo lépe vést diskuse se studenty učitelství. Z pohledu studentů se také ukázalo, že studenti hodnotili lépe mentora, který již daným „Mentoring–Qualifizierung” studiem prošel.

Norsko

V Norsku je praxe povinnou součástí vzdělávání učitelů a je rozdělena na celé období studia učitelství. Většina praxe má aktivní podobu, a student učitelství tedy přímo spolupracuje se svým provázejícím učitelem. Kvalifikovaný provázející učitel musí být vzdělaný v pedagogické oblasti, podstoupit výcvik pro provázející učitele a uvádějící učitele (resp. supervizory – v norštině „veileder“), potřebuje být odborně způsobilý a mít nejméně tři roky praxe jako učitel. Za výcvik provázejících učitelů odpovídá Norské ředitelství pro vzdělávání a odbornou přípravu, které spadá pod norské ministerstvo školství a definuje, jaké kompetence kvalifikovaný provázející učitel musí zvládat. Důraz je kladen například na praktické dovednosti v učitelství a vytváření důvěry mezi provázejícím učitelem a studentem učitelství.

Rakousko

V učitelských programech v Rakousku je kladen důraz na praxi na bakalářské i magisterské úrovni studia. Na rozdíl od praxe v bakalářském studiu je v magisterském studiu praxe zaměřena méně na výuku, ale více na rozvoj školy – studenti se věnují výzkumu v terénu a učí se přemýšlet i nad zlepšováním fungování školy a její kvality. Na praxi je důraz kladen na hodnocení výuky a sebehodnocení. Praxe je totiž doprovázena paralelními semináři, kde dochází k průběžné reflexi praxe – tzn. studenti mají možnost všechny své zkušenosti vzápětí diskutovat a propojovat s naučenou teorií.

Studenti učitelství mají při praxi na dané škole vždy konkrétního provázejícího učitele, s nímž při praxi spolupracují. Provázející učitel obvykle spolupracuje se dvěma studenty učitelství. V Rakousku má provázející učitel alespoň pětiletou učitelskou praxi a absolvoval speciální kurz pro mentory. Jedna z povinností institucí připravujících budoucí učitele je zajistit co nejvíce možností, jak se seznámit s různými typy škol v Rakousku – studenti tak mají několik praxí (Praktika) a každou absolvují na jiném typu školy (2. st. základní školy, střední škola, gymnázium), kde mají svého provázejícího učitele. Praxe je založena na blízkém a intenzivním vztahu s provázejícím učitelem v daném semestru.

Švédsko

Učitelské programy ve Švédsku mají zpravidla praxi v objemu 20 týdnů, dělenou na 3 období. V případě učitelství odborných předmětů může student, který už v nějaké škole pracuje, požádat o výkon praxe v této škole. Soustavnou podporu studentovi na praxi poskytuje provázející učitel. Každý student má svého provázejícího učitele, kterého následuje po celou dobu umístění na praxi, výjimečně má jeden provázející učitel na starosti dva studenty. Provázející učitel studentovi zajišťuje podporu a rozhoduje, kolik samostatnosti a kdy mu ponechá.

Podobně jako v případě Finska, i v této severské zemi systematicky funguje spolupráce mezi vysokoškolskými vzdělavateli a provázejícími učiteli. Praxi studentů učitelství hospitují totiž také vyučující fakultních předmětů. Provázející učitel se se studentem na začátku praxe domluví, kdy by bylo nejužitečnější, aby praxi navštívil konkrétní fakultní vyučující. Cílem návštěvy je studentův rozvoj, po odučené hodině student absolvuje reflexi výuky společně s provázejícím učitelem i hospitujícím vyučujícím z fakulty. Zástupci univerzity se současně s budoucími provázejícími učiteli vždy seznámí a předají informace o struktuře učitelského programu a sdílejí představy o roli provázejícího učitele. Univerzita se obecně snaží co nejvíce propojovat fakultní vyučující s učiteli z praxe. Navíc provázejícím učitelům nabízí univerzita dva pětitýdenní vzdělávací kurzy zaměřené na mentorské dovednosti.