Tekelot III.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tekelot III
Si-Else
Tekelot III.; chrám Heka Djet Karnak
Tekelot III.; chrám Heka Djet Karnak
Doba vlády774-759 [1]
Rodné jméno
<
imn
n
U7		 zAstU33k
r Z1
N17		 U33
>
Tekelet si Aset
Trůnní jméno
<
rawsrmAatimn
n
stp
>
User Maat Ra
Horovo jméno
G5<h1
M14N17
N17
h1>O33
 Jedna mocná zem
Jméno obou paní
G16M14N17
N17

Zlatý Hor
G8wADS42wAD

ManželkaIrtiubast
PotomciAnkhpakhered, Nakhtefmut [2]
OtecOserkon III.
MatkaTentsai
Hrobkaneurčena
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tekelot III. Usermatre-Tekelot (Si-Ese) byl faraonem 23. dynastie, řazené do Třetí přechodné doby. Za vlády svého otce Osorkona III. byl Amonovým nejvyšším knězem v Thébách, posléze otcovým spoluvládcem (~ 5 roků) a po jeho smrti jeho nástupcem. Celkem se uvádí doba jeho vládnutí 13 let.[3]

Historický vývoj[editovat | editovat zdroj]

Chronologie (schematicky) Třetí přechodné doby a vzájemné prolínání 21- 25 dynastií[4]
Palác Deir el-Hagar v oáze Dachla [5]

Rozklad centrální vlády doprovázený ekonomickými ztrátami již ke konci 20. dynastie vedl k rozdělaní Egyptu na Horní a Dolní Egypt, rozsáhlým ztrátám vlivu Egypta v oblastech Nubie na jihu a v Palestině na severu. Svoji moc si upevnili kněží v Thébách soustřední kolem chrámu Amona a jeho dlouhodobého vlivu na hospodářství a moc v Horním Egyptu.[6] V Mezopotámii se umocňovaly mocenské ambice Novoasyrské říše již za vlády Tiglatpilesara I. (1114–1076 př.Kr.) a také nubijských kmenů z jihu do oblasti Théb. Jejich asimilací s původním obyvatelstvem se upevňovaly vztahy s vládnoucími rody v Nubii.
Do období vlády Osorkona III. (787-759 př.Kr.) se datuje vzestup moci nubijského vládce a pozdějšího zakladatele 25. dynastie Kashty (~775-750 př.Kr.)[7] a pak zejména jeho syn Piye [1] kdy postupně expandovali do kněžských vládnoucí elit v Thébách.
Otec Tekelota III. , Osorkon III. , konsolidoval vztahy s Horním Egyptem ustavením syna Veleknězem Amona.[3] Ke konci vlády Osorkona III. [p 1] se syn Tekelot III. a velekněz Amona podílel na vládě jako spoluvládce. Usiloval o udržení vlivu na náboženské struktury v Thébách v duchu doktríny "bůh Amon je králem", roli veleknězů nehradily kněžky s "Božským posvěcením"[8] Principiálně se jednalo o propojení Amonova božství s mocí faraona. Velekněžky s významnými pravomocemi ustanovoval faraon, pravidelně však svou dceru, v daném kontextu to byla Shepenupet I. , sestra Tekelota III. Chronologie prolínajících se dynastií v Třetí přechodné době je předmětem četných diskuzí, nicméně jednou z posledních, obecně přijímaných, je studie D.Astona[p 2][9]

Vláda[editovat | editovat zdroj]

Vláda Takelota III. se datuje do roků 774-759 př. Kr. v Dolním Egyptu v Herakleopolis. K jeho vládě se vztahují zápisy na stéle z nálezu na Amheida[10] v oáze Dachla. Další záznamy se nacházejí v Karnaku datované ze 6. roku jeho vlády : "Tekelot syn bohyně Eset, milovaný Amonem, jehož matkou je Tsentais" a jiný nápis tamtéž :"Takelot syn bohyně Eset milovaný Amonem, živý bůh král Usermaatre Takelot"[5][11],[12] Období vlády Tekelota III. se překrývá s nástupem nubijského ovládnutí Egypta za krále Kashty (765-752) a zejména pak jeho následníka Piye (747-716).[13] Takže to je období konce Libyjské dynastie a podle egyptské historiografie i konce Třetí přechodné doby[14].

Artefakty[editovat | editovat zdroj]

  • Papyrus Berlin No.3048, obsahuje záznam odkazovaný na Tekelota III, hieratický zápis svatební smlouvy s uvedenými svědky, vezírem a dvěma strážci pokladů.[2][15]
  • Stéla nalezená v troskách chrámu bohů Seth a Mut v oáze Dachla z 13. roku vlády. Stéla zaznamenává dar chrámu ze strany místního guvernéra, náčelníka libyjského kmene, včetně seznamu jedenácti kněží, kteří jsou příjemci tohoto daru.[5]
  • Fajansová soška bohyně Bastet[p 3], která má na zadní straně podstavce kartuš Tekelota III. Je to umělecké dílo z pálené polychromované keramiky. Socha představuje bohyni Bastet jako ženu se lví hlavou sedící na křesle s krátkým opěradlem.[12]
  • Hrobka Tekelota III. se dosud nenalezla. Hrobka jeho příbuzných, sestry Shepenupet I. se nalezla kapli v Medínit Habu, jeho děti a vnuci byli pohřbeni v hrobce pod podlahou v chrámu Hatšepsut v Dér el-Bahrí. Další, syna Osorkona, manželky Irtybast, se zbytky z hrobů byly nalezeny v Thébské nekropoli. Uvádí se i nálezy v hrobce TT 367 [16] z 18. dynastie.

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ asi v posledních 4-5 letech
  2. ↑ Austrian Academy of Sciences, Egypt & Levant Department
  3. ↑ Sbírka Qatarského prince Sheikh Saoud al Thani

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b CLAYTON, Peter. Chronicle of the Pharaohs: The Reign-by-Reign Record of the Rulers and Dynasties of Ancient Egypt [online]. Thames & Hudson, 2006. S. 171–173. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b PAYRAUDEAU, Frédéric. Takeloth III: Consideration on old and new documnetns. Leiden: Nederelads Instituut voor het Nabije Oosten, 2009. S. 291-302. In:The Libyan period in Egypt. 
  3. ↑ a b JANSEN-WINKELN, Karl. Histrorische problema der 3. Zwischenzeit [online]. J.E.Arch, 1995. S. 129–149. Dostupné online. (německy) 
  4. ↑ XXIIIe Dynastie [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ a b c KAPER, Olaf. A Donation Stela in the Name of Takeloth III from Amheida, Dakhleh Oasis. Leiden: Leiden University, 2006. S. 19-37. (anglicky) 
  6. ↑ BREASTED, James Henry. Ancient Records of Egypt, Vol.IV §398 [online]. London: Univerzity Chicago, 1906. §161-168. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ XXVe Dynastie [online]. Dostupné online. (francouzsky) 
  8. ↑ AYAD, Mariam. The God’s Wife of Amun (c. 740–525 bc) [online]. Abingdon UK: Routledge, 2009. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-05-26. (anglicky) 
  9. ↑ ASTON, David. The Libyen Period in Egypt. In: BROEKMAN, Gerald. Proceeding of a Conf. at Ledien University. Leuven: Peeters, 2009. Dostupné online. ISBN 9062582230. Kapitola 1, s. 1–30. (anglicky)
  10. ↑ NYU Excavations at Amheida in Egypt's Dakhleh Oasis [online]. Dakhleh Oasis: Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ PAYRAUDEAU, Frédéric. Les obscurs débuts de la domination soudanaise en Égypte [online]. Ligne, Belgie: l'Académie des Inscriptions et Belles-Lettres;, 2014. S. 1597–1611. Dostupné online. (francouzsky) 
  12. ↑ a b BRANDL, Helmut. Bichrome Faience Statuette of Bastet from the Reign of Takeloth III. Vaterstetten (de): Verlag Patrick Brose, 2013. ISBN 978-3-944207-02-5. S. 67-90. (anglicky) 
  13. ↑ DODSON, Aiden. The Complet Royal Femilies of Ancient Egypt. I.. vyd. London: Thames & Hudson, 2004. Dostupné online. ISBN 0500051283. (anglicky) 
  14. ↑ MORKOT, Robert. Peftauawybast, King of Nen-Nesut: Genealogy, Art History, and the Chronology of Late Libyan Egypt. Ciudad de Buenos Aires: Universidad Católica Argentina, 2009. S. 13-56. (anglicky) 
  15. ↑ Hieratische Papyrus aus Berlin 2 pl. 47 [online]. Berlín: 1905. Dostupné online. (německy) 
  16. ↑ PISCHIKOVA, Elana. The Family Tekelot III. Cmbridge: Cambridge Scholar Pub., 2014. ISBN 1-4438-5404-2. S. 29-32. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ritner, R.R. The Libyan Anarchy: Inscriptions from Egypt’s Third Intermediate Period. Atlanta, GA: Society of Biblical Literature, 2009.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Osorkon III. 		Znak z doby nástupu Egyptský král
774-759 př.Kr. 		Znak z doby konce vlády Nástupce:
Rodamun
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Tekelot_III.&oldid=21867097“