Včela medonosná kapská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxVčela medonosná kapská[1]
popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenčlenovci (Arthropoda)
Třídahmyz (Insecta)
Řádblanokřídlí (Hymenoptera)
Podřádštíhlopasí (Apocrita)
Čeleďvčelovití (Apidae)
Rodvčela (Apis)
Druhvčela medonosná (Apis mellifera)
Trinomické jméno
Apis mellifera capensis
Eschscholtz, 1822
Mapa rozšíření
Mapa rozšíření
Mapa rozšíření
     Včela medonosná kapská
     kontaktní zóna, kde se poddruhy překrývají a hybridizují
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Včela medonosná kapská (Apis mellifera capensis) je jihoafrický poddruh včely medonosné západní.[2] Hraje hlavní roli v jihoafrickém zemědělství a ekonomice Západního Kapska tím, že opylují plodiny a produkují med v Jižní Africe. Tento poddruh pochází z oblasti Západního Kapska v Jižní Africe na pobřežní straně pohoří Kapských hor.

Včela kapská je mezi poddruhy včel medonosných jedinečná, protože včely dělnice mohou klást diploidní dělničí vajíčka pomocí thelytokie (druh partenogeneze, kdy se samice rodí z neoplozených vajíček),[3] zatímco dělnice jiných poddruhů (ve skutečnosti neoplozené samice prakticky všeho ostatního eusociálního hmyzu) mohou snášet pouze haploidní (neoplozené), trubčí vajíčka (v případě včel trubčice).[4]

Morfologie[editovat | editovat zdroj]

Včela kapská je tmavší barvy než včela středoafrická (A.m. scutellata) s téměř zcela černým břichem, což ji odlišuje od ostatních afrických včel, které mají na horní části břicha žlutý pás. Další rozdíly, které umožňují odlišení, je jejich sklon klást více vajíček do jedné buňky a nadzvednutá víčka na jejich plodových buňkách.[5]

Interakce s africkými včelami[editovat | editovat zdroj]

V roce 1990 včelaři převezli včely kapské na sever Jižní Afriky, kde se přirozeně nevyskytují. To vytvořilo problém pro středoafrické populace včel v regionu.[6] Rozmnožování diploidních samic bez oplodnění obchází eusociální hmyzí hierarchii. V důsledku toho "parazitické" včely kapské se v hostitelském včelstvu rozmnožují, zatímco počet včel středoafrických klesá, navíc včely kapské se nevěnují ve stejné míře donášení nektaru. Genetická výhoda thelytokie vede k úbytku středoafrických včel ve včelstvu a finálně ke smrtí včelí matky.

Dopad na ostatní zvířata[editovat | editovat zdroj]

Ačkoli je včela kapská považována za méně agresivní než středoafrická včela, stále může být nebezpečná pro lidi a zvířata, zejména pokud se včely vyrojí a brání se.[5][7] V roce 2021 byla skupina šedesáti afrických tučňáků zabita včelami kapskými ve velmi vzácném případě, kdy se tučňáci dostali do kontaktu s místním úlem.[7]

Stav ohrožení a ochrany[editovat | editovat zdroj]

Ačkoli je tento poddruh oficiálně klasifikován jako „neohrožený“, existují obavy, že by mohl ve svém přirozeném prostředí v Západním Kapsku ubývat. Hrozby pro poddruh zahrnují omezený přístup ke kvetoucím rostlinám z důvodů pěstování pícnin, nemocem, parazitům a používání pesticidů a insekticidů.[8]

V prosinci 2008 se rozšířil mor včelího plodu na populaci včel medonosných v Západním Kapsku a do roku 2015 infikoval a zničil odhadem čtyřicet procent populace včel v regionu.[9]

V roce 2017 bylo zničeno více než 300 včelstev a dalším včelstvům hrozil hlad, když se v oblastí Knysna v Západním Kapsku prohnaly velké požáry. Další požáry ve stejnou dobu v oblasti Thornhill (poblíž Port Elizabeth) zničily dalších 700 včelstev.[10]

Používání pesticidů v zemědělském sektoru bývá někdy podezřelé. Je znám nejméně jeden velký incident, kdy na vinařských farmách Constantia zahynulo odhadem 100 včelstev.[11]

Existuje jihoafrická nezisková iniciativa Honeybee Heroes' Adopt-A-Hive která vede projekt ochrany včely kapské.[12] Organizace chová přes 700 úlů včely medonosné, a také se věnuje zvyšování počtu populace včely kapské v Západním Kapsku.[13]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Apis mellifera capensis na anglické Wikipedii.

  1. ITIS - Report: Apis mellifera. www.itis.gov [online]. [cit. 2024-04-25]. Dostupné online. 
  2. Včela medonosná kapská. www.biolib.cz [online]. [cit. 2024-05-14]. Dostupné online. 
  3. KLEIN, Joanna. Scientists Find Genes That Let These Bees Reproduce Without Males. The New York Times. 2016-06-09. Dostupné online [cit. 2024-05-14]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  4. LATTORFF, H M G; MORITZ, R F A; FUCHS, S. A single locus determines thelytokous parthenogenesis of laying honeybee workers (Apis mellifera capensis). Heredity. 2005-03-02, roč. 94, čís. 5, s. 533–537. Dostupné online [cit. 2024-05-14]. ISSN 0018-067X. DOI 10.1038/sj.hdy.6800654. (anglicky) 
  5. a b SABIO.ORG. Honeybees of South Africa | SABIO [online]. [cit. 2024-05-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. HEPBURN, H Randall. The enigmatic Cape honey bee,Apis mellifera capensis. Bee World. 2001-01, roč. 82, čís. 4, s. 181–191. Dostupné online [cit. 2024-05-14]. ISSN 0005-772X. DOI 10.1080/0005772x.2001.11099525. 
  7. a b EVANS, Julia. Penguins killed by bees highlights a deeper conservation issue. Daily Maverick [online]. 2021-09-24 [cit. 2024-05-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Cape honeybee - SANBI [online]. 2018-05-03 [cit. 2024-05-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. The American disease that’s wreaking havoc on South Africa’s honeybee population. Quartz [online]. 2015-07-31 [cit. 2024-05-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. NEWS24, Jenni Evans. R250k put aside for Knysna’s destroyed beehives. News24 [online]. [cit. 2024-05-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. IOL. Cape Town beekeepers uncover reasons for mass killing [online]. [cit. 2024-05-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. SELIG, SarahBelle. Western Cape residents warned about bee removal scammers. News24 [online]. [cit. 2024-05-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. LINDEQUE, Brent. The Art of Good Honey... and Helping Bees Thrive in South Africa! [online]. 2021-04-29 [cit. 2024-05-14]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]